#Speciál: Jak se žilo ve středověké Koreji – díl třetí

Z období Korjǒ se nám dochovalo bohužel jen šest záznamů o tom, proč se ženy uchýlily k vraždě manžela, a jak byly následně potrestány. Všechny záznamy spojuje jediný důvod: láska. Nebyla to však láska k vlastnímu manželovi, ale láska k jiným mužům, s nimiž dotyčné udržovaly poměr. Nevěra jako taková byla obvykle velmi tvrdě trestána, proto jediným způsobem, jak zůstat se svým milencem, byla vražda manžela a následný sňatek. Nejen muži, ale i ženy v této době se totiž mohly vdávat opakovaně.

Oficiálně se trestalo usilování o manželův život smrtí stětím, avšak ani v jednom z našich záznamů takový trest nelze nalézt. Právo v podobě uvedené v oficiálních kronikách Korjǒ se ve většině případů přejímalo z Číny. Vzhledem k tomu, že korjǒská společnost a její potřeby se velmi lišily od čínské reality, rozdíly mezi teorií a praxí nebyly ničím výjimečným. Z toho důvodu v záznamech můžeme najít jako trest vyhnanství, bití dřevěnou holí nebo znevolnění. Pojďme se na několik příkladů podívat.

Prvním je případ z roku 1243, který skončil jen pokusem o vraždu: "Kancléř I Su byl poslán do vyhnanství. Jeho manželka zemřela a ještě než skončilo období smutku, zapletl se se ženou manželčina synovce, která se pokusila svého muže zabít. Když to vyšlo najevo, oba byli posláni do vyhnanství." I následující záznam pochází nejpíše ze 13. století: "Dříve, když byl I Čip ve funkci soudce, jeho žena [paní Pan] měla poměr s Üsin Kim Namdžunem a I Čipa zabila. Úředníci [tento případ] vyšetřili a chtěli nechat oba viníky potrestat smrtí. Mnich, příbuzný s paní Pan, byl ale oblíbencem krále Čchungsǒna." Paní Pan i Kim Namdžunovi byl proto trest zcela prominut.

V případu z roku 1313 zemřel manžel na otravu jedem: "Manželka plukovníka Sim Sukkonga měla poměr s jedním mužem. S tím se spikli [proti jejímu manželovi] a otrávili ho. V kanceláři inspektora je vyslechli a odsoudili k bití dřevěnou holí."

Poslední případ pochází z úplného konce období, z roku 1388. Sǒ Kjuova žena byla nevěrná svému manželovi s guvernérem I Ansängem: "Žena vlákala Sǒ Kjua domů, [společně s milencem] ho zajali a zabili. Když tento zločin vyšel najevo, I Ansänga odsoudili k trestu smrti, žena byla znevolněna a poslána pracovat do vládního úřadu, kde byli přijímáni čestní hosté a konaly se bankety."

Z těchto případů tedy víme, že vražda manžela sice nemusela být potrestána smrtí, přesto však výše zmíněné tresty vůbec nepatřily k těm lehkým. Vyhnanství i znevolnění byly tresty časově neurčené, v případě žen často i doživotní. Uniknout trestu se tak mohlo podařit spíše jen těm, kdo měli vlivné příbuzné, nejlépe oblíbence královské rodiny.

Petra Sváková